ABOUT US

Blázni, snílci, romantici 

Na jaře 2005 začala naše cesta z města. Odstěhovali jsme se do Zlaté Olešnice, kde jsme si koupili domek. Tedy spíše dům, no přesněji bývalou faru této krásné podhorské obce. Naproti faře stojí nejstarší roubenka v obci, pod kopečkem výhled na krásný renesanční kostel sv. Kateřiny. Hned jsme si to tu zamilovali. Děti samozřejmě nutně potřebovaly kočičku, pejska, králíčky, slepičky ..... Tak to prrr, pěkně po pořádku, až se zabydlíme, ne dřív jak za půl roku! Druhý týden jsem v montérkách otevřela dveře a tam desatero psích očí vysílalo pohledy PŘECI NÁS NEVYHODÍŠ. Dvě kukadla patřila černému štěňátku s velkýma pacinama a ostatní, dětem, které ten psí pohled okoukaly a já se pod tíhou jejich hypnózy a pádných argumentů vzdala. Tatínek měl taky radost. Kříženec briarda Neroušek měl u nás  domov krásných 13,5 let. 

Kočku Micinku jsme měli ještě před stěhováním. Stejně tak jako osmáky degu Márinku a Pištu, krajtu královskou Vendulku a kuny na půdě Zasetamvalísudy a Tosidělásrandu.

Potkanka, kulhavá slepice, ovce, koza, strašilky, další dvě kočky, přišly později. Však to znáte, děti, láska ke zvířátkům a jste v pasti. 

Děti postupně odrostly, vylétají z hnízda a začínají si plnit své tajné sny. Jenže, ne dostatečně daleko od nás. Dcera Elenka si vysnila tibeťáčka. Ten uličník to s námi uměl. Rádi jsme si "vnoučka" brali na hlídání, byl to takový pohodář a kliďas a mazel. Když jsme si dovolili jednou odjet na dvě hodiny na sváteční večeři s přáteli a Foxíčka nechali doma obloženého sušenými uchy, ukázal nám tibetí lásku. Po návratu nás nadšeně vítal v předsíni poseté třískami ze dveří, které se rozhodl pokořit. Okna samé ťápoty, rolety na zemi, květináče vejpůl, no radost pohledět. Ráno přijedou mladí a utrhnou nám hlavu, že jsme chudáčka půl metrákového drobečka nechali zoufalého doma a on tak tesknil. Před jejich příjezdem jsme fénem dosoušeli čerstvě natřené dveře po opravě, aby nic nepoznali. 

Mluvili jsme pak doma o Foxíkovi čím dál častěji a začali shánět víc a víc informací o tomto plemeni. Nadchlo nás svou povahou, oddaností, původem .... Čistě teoreticky jsme se začali rozhlížet po štěňátku. Věděli jsme, že čistě teoreticky chceme štěně z malé chovatelské stanice, po vyrovnaných rodičích, z klidnou povahou, původní typ a vlastním kontem. No, až na poslední podmínku bylo vše splněno a my si v březnu 2016 domů úplně prakticky přivezli náš první zlatý poklad A´NORBU Mampa arog z chovatelské stanice Mampa arog, Dolní Lutyně u Ostravy.

Po roce jsme si nadělili další dárek a přivezli si s chovatelské stanice GAMPOPA u Nymburka malou rošťandu APSARU Gampopa. Norbík ji miluje od prvního dne, stejně jako my. Bylo úžasné sledovat jejich hry místo televize. Treperenda si s obrem mohla dělat co chtěla. Všechno jí dovolil. 
Oba nám dospěli a vyrostli z nich krásní i výstavně úspěšní jedinci. Zmenili nám život. Díky nim jsme poznali mnoho nových míst, přátel a nevíme co je nuda. S našimi medvědy si užíváme přírody daleko víc než před tím. Milují pohyb, koupání, bahno i jehličí a my jim při tom dovádění rádi děláme společníky.